Komentáře k článku: Co by si o mě lidé pomysleli?
chaostheory®pismenkuje.cz: zajímavé čtení... u mě hodně záleží na konkrétní situaci. někdy je mi blbý jít proti proudu a snažím se všem zavděčit, ale někdy je mi to úplně jedno a dělám jen to, co chci já. ale čím jsem starší, tím víc si jdu právě za tím svým. asi je to tím, že tuším, že mě dost lidí nemá rádo :D nejsem moc typická Češka ani typcká holka (co se mentality týče :D ), nepostavím se s holkama do kroužku, abych si stěžovala na politiku/finance/partnera/počasí nebo kecala o kosmetice atd atd, nejsem moc "drbna", nerada si stěžuju, a když nemám co říct, tak prostě nic neříkám, jsem spíš tišší a nepotřebuju se vyjadřovat ke každé kravině. před pár lety jsem se tím smířila, a člověku je hned líp :)
orchidejka: Já čím jsem starší, tak si taky víc dělám co chci. U mě to ale asi souvisí hlavně tím, že na sobě makám a snažím se odbourat zbytečné strachy a starosti. Proč myslíš, že tě nemá dost lidí rádo? Třeba by ses divila... Je vidět, že typická holka nejsi, jinak bys věděla, že typické holky se o politice a financích nebaví. :-D
chaostheory®pismenkuje.cz: mně právě přijde, že pořád - stěžují si, že nemají peníze na to a na to, a že v týhle zemi všechno stojí za prd... nebo ne? :D jako nemyslím nějaké hluboké myšlenky, ale tak obecně :D
mám takový dojem, že nemá, no. neříkám, že všichni :D ale nemyslím si, že jsem ten typ člověka, o kterého se lidi perou. já si radši pokecám na kafču víc s jednou kámoškou než abych šla s deseti lidma někam pařit a s nikým pořádně nepromluvila. a možná taky právě proto, že se nezajímám o taková všude probíraná témata.
orchidejka: No, tak to dělají obecně Češi, i chlapi. Takový řeči mě teda taky nebaví. Když jsou tak nespokojení, tak ať s tím něco udělají, že jo.
Já si právě myslím, že je to úplně jedno, jestli se o tebe lidi perou nebo ne, nejdůležitější je, jestli jsi spokojená ty. Podle mě lidi, o které se ostatní perou a všude je zvou, většinou utíkají sami před sebou. I když taky jak kdo. Já si zajdu ráda pokecat s kamarádkou na kafe, ale klidně jdu i s deseti lidma pařit. Jenže jsem zjistila, že když se neusmívám a topím se ve sr...ách, tak některé lidi vůbec nezajímám. Takže jsem to teď docela přehodnotila.
marinka: "lidé, kteří mají největší dar a schopnost se odlišit od druhých, jsou společností nejvíce ubíjeni...
Přesně!
No anebo na to maj diagnózu:-).
Jinak tohle moc neřeším, ale fakt je, že se občas na mě někdo dívá jako na UFO:-).Někdy to naštve, někdy pobaví.
Faktem je, že otázku, co si kdo (zejména kamarádi) bude myslet jsem řešila nejvíc asi jako náctiletá :-).
Myslím, že je to hodně i o výchově a vlivu okolí.
orchidejka: Jo, nebo na to mají diagnózu. To jsi napsala úplně přesně! To je ale dost smutný.
Já jsem to všechno taky řešila víc, když jsem byla mladší a jak stárnu, tak už to tolik neřeším, protože si uvědomuju, že jsou důležitější věci.
tlapka: Myslím, že dokud bude člověk společenský tvor s nutností s ostatními lidmi nějak vycházet, tak se tím zabývat bude. :) Ale nesmí to přerůst přes hlavu, opravdu se nelze zavděčit všem. A hlavně si stejně většinou vůbec nevšímají toho, čeho si myslíme, ale něčeho úplně jiného. :D
Podle mě je klíčem k úspěchu mít zdravé sebevědomí + rozlišit, na čím názoru (ne)záleží a v jaké sitauci. Pro sousedku ať jsem klidně flákač, ale u šéfové si dám bacha, aby si to o mě nemusela myslet ona. :D