lucik*: Děkuju! Mě to tady taky moc lidí nečtě, ale mě to ani moc neva, píšu si spíš pro sebe... většinou se mi uleví.
marinka: V sedmnácti jsem na tom byla dost podobně(deník, kluci, diskotéky, věčně a kvůli každýmu nesmyslu prudící rodiče). Taky na to ráda vzpomínam,mělo to svý kouzlo. ale vrátit bych to už nechtěla. Jinak já taky říkám, že už je mi několik let 18.
lucik*: Já bych to chtěla asi vrátit jenom v tom smyslu, že jsem byla psychicky "v pořádku", to bych opravdu brala zpátky. Jinak bych to asi taky vrátit nechtěla. Ale pořád mám pocit, že jsem se tam nějak zasekla.
marinka: To Ti tak možná jenom přijde, protože v tomhle věku Ti bylo fajn a myslíš na to. Uvidíš, že až bude zas dobře, uvědomíš si o kolik už jsi dál. Tak ať už to netrvá dlouho.
lucik*: Děkuju, dneska už je to lepší, tak snad se to teď už bude jenom zlepšovat.