editt: Můj kamarád mi jednou řekl, že si nemůže začít se stejně starou holkou, protože ta už je na něj moc chytrá, potřebuje mladší, která mu "žere jeho kecy". (takže ta, co k němu bude vzhlížet; chlapi asi potřebujou, aby je někdo obdivoval)
Tak, to je možná ten problém.
A neboj se, někdo s kým si budeš rozumět a zároveň tě bude přitahovat, se určitě objeví. Já jsem přestala hledat, a můj současný přítel si mě našel sám. Už jsme spolu skoro 2 roky, a funguje to.
lucik*: Jo, takový kecy jsem od pár kluků taky slyšela. Ale řekla bych, že ti trpí nějakým komplexem, takže takového bych asi ani nechtěla.
Já chci přestat hledat, protože moc dobře vím, že všechno jde lépe, když se člověk moc nesnaží a cíleně nehledá. Ale možná se tak moc snažím nehledat, že stejně nejsem v pohodě. A někde vzadu se ozývá - za chvíli Ti bude 30, všechny kamarádky rodí a vdávají se, neměla bys taky? Kolem mě je i plno svobodných, ale ten tlak společnosti je prostě cítit...
lucik*: A k tomu musím ještě připočíst mámu, která každýmu na potkání vykládá, že nemám chlapa a jestli někoho neznají... a že už by chtěla vnouče, bla, bla, bla... Zrovna teď jsem jí řekla, ať se zkusí vžít do mojí situace, že je to fakt trapný.
empress: Hm. A až si toho chlapa najdeš, všichni budou otravovat s otázkama, kdy bude svatba, potom kdy bude dítě a až bude dítě, tak se budou ptát, kdy bude druhý dítě. Zabít!
empress: Kdyby nebyl internet, byla bych doteď na ocet. Vím, že jsem měla hodně velký štěstí, ale - zkus někdy vlézt třeba na chat. Jen tak. A třeba se tam s někým zapovídáš... Že jsi sama, to vůbec nehroť, protože jednou to URČITĚ přijde! Ale proč tomu nejít trochu naproti. V pohodě, jen tak. Ve čtyřiceti stejně budeš ráda, že ten tvůj jde na fotbal a na chvíli se ho zbavíš.
lucik*: Chat ani seznamka na netu se mi moc neosvědčily. Spíš si to musím srovnat v hlavě a pak to všechno půjde líp.... Snad.