AŤ SE DĚJE COKOLIV, JDI STÁLE VPŘED. NA VZDÁVÁNÍ SE JE VŽDYCKY ČAS.
lucik*: Když si vezmu cibuli, tak mi oči slzí, ale nebrečím. Ale ono to snad někdy půjde. Toho Ocasa už neřeším, bude to s ním řešit kolega, takže mám pokoj. Dneska už se jako papiňák necítím, konečně!!!!
Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.