Komentář, na který odpovídáte
27. 04. 2010 - 21:24
empress: Dočetla jsem konec, hele, je to JEN PRÁCE!! Buď jen odměřená, věcná, neplýtvej slovy. Jestli po něm něco chceš - jak jsem pochopila nějaký výkaz - stručně mu řekni, že to potřebuješ a konec. Na oběd? Děkuji, nemám zájem, mýmu snoubenci by se to nelíbilo. Ještě do tebe něco hustí? Promiňte, teď nemám čas, šéf mi něco urguje.
A v poslední větě komentáře to máš nějaký pomotaný. Správně je: ono na ně nejde nekoukat jako na ovce! Jde na ně koukat jedině jako na ovce. Prostě jsou to ovce. 
Proč vlastně nemůžeš brečet? Nejde to fyzicky nebo máš psychickej blok? Já ten pocit zažila asi jen jednou, že mi fakt nešlo se rozbrečet.