Pátek 13-04-2012

Dneska máme pátek třináctýho. Moc hezký. Normálně mám tenhle den ráda a věřím, že je to šťastný den. Dneska to ale neplatí. Necítím se zrovna dobře a moc dobře si uvědomuju, že jsem na přes držku. Mám totiž PMS a je to nějak mnohem bouřlivější než jindy. Chvíli jsem vzteklá a někoho bych zabila, chvíli je mi strašně smutno a chce se mi brečet, jsem nervózní, bolí mě hlava, blbě spim a zdají se mi strašný sny a prostě všechno je naprosto DĚSNÝ! Mám dva dny zpoždění (což je u mě normální), ale tentokrát to trochu víc prožívám, protože vidím, jak se to posunuje směrem k víkendu v Amsterdamu. A jsem z toho nervózní jak pes!

Mluvila jsem o tom s kamarádkou a dokonce jsem dneska volala svojí gynekoložce/kamarádce. Řekla mi, že by mi mohla napsat noretisteron na oddálení menstruace, ale že by mi asi víc doporučila, abych teď začala brát antikoncepci a pak to třeba za 3 měsíce zase vysadila. A to se mi teda fakt nechce. To takhle budu řešit každou jeho návštěvu? Noretisteron mě trochu děsí, protože jsem slyšela, jak to potom holkám rozhodilo cyklus nebo měly hrozné bolesti nebo se cítily blbě, když to braly atd. Nevím, jestli jsem ochotná brát takový svinstvo jenom proto, abych si jeden víkend užila. A možná bych si ho stejně ani neužila, kdyby mi bylo blbě díky nežádoucím účinkům. Takže jsem všechny prášky zavrhla a rozhodla jsem se, že prostě uvidím, co bude. Buď zůstanu u svého obvyklého zpoždění 2 dny a bude to v poho nebo si to díky tomu, jak se nervuju, posunu. A co, no? Stávají se horší věci nebo ne?

Je skvělý, že se nad to dokážu povznést a uvědomuju si, že řešim věc, která není zase až tak důležitá, ale nevím, jak to mám neřešit. Hlavně nevim, jak mám sama se sebou teď jako vydržet??? Někdy bych si fakt přála být chlap.