Čtvrtek 29-03-2012

Na Facebooku existuje skupina, která se jmenuje "rychlost ženy v nákupním centru je 2.000 Kč/hod". Tak moje rychlost byla dneska mnohem vyšší. Přišla mi včera poukázka z Espritu. Jako stálý klient tam mám do neděle 20% slevu na všechno. Vzhledem k tomu, že jsem měla docela náročný týden v práci, tak jsem si chtěla udělat radost a šla jsem se tam podívat. Na to, že se mi tam ze začátku nic moc nelíbilo, jsem tam nakonec nechala docela dost peněz. I přes slevu. Koupila jsem si tři košile a jedno tílko s krajkou. Nevadí, že jsem si v lednu koupila hned 2 tílka s krajkou. Světle růžový ještě nemám a nutně jsem ho potřebovala, že jo. A pak jsem si koupila 3 košile!  Jednu červenou s krátkym rukávem, jednu krásnou bílou, s vysokym límcem a super rukávama a světle modrou s puntíkama (ta je nejlepší). Jsem teď trochu košilová královna.   A pak jsem šla kolem obchodu s kabelkama a už asi půl roku mám vyhlídlou jednu černou super kabelku a v tom obchodě jsem takovou podobnou zahlídla... no, tak jsem si jí koupila. Pak jsem šla kolem několika obchodů s botama, ale odolala jsem. To už by bylo fakt moc. Boty až jindy. A taky si teda budu muset počkat na sukýnku, kterou jsem si chtěla koupit. No, takže na jaro jsem už docela vybavená, škoda, že se zkazilo počasí. 

Když jsem si dávala košile do skříně, tak jsem rovnou vyndala pár věcí, které nenosím už x let, nevejdu se do nich už nikdy a i kdyby, tak bych je stejně asi nenosila. Co s tím oblečením, co nenosím, mám dělat? Je mi líto to vyhodit, i když vím, že to už fakt nikdy nosit nebudu. Ani na doma. Co s tím děláte vy? Vozíte to někam do Armády spásy nebo to prostě hodíte do popelnice? To mám zase jednou dilema.

Jinak je všechno zalitý sluncem a ptáci zpívaj.  V práci jsem spokojená, baví mě to a chodim tam ráda. Na víkendy a po práci se snažím plánovat aktivity, které mi dělají radost, plánuju nějaké fotící výlety a tak. Takže si fakt nestěžuju a řekla bych, že se mam jak prase v žitě.

Ještě jsem si vzpomněla, že jsem chtěla napsat trochu podrobnější článek o narozeninové oslavě u táty, ale nějak se mi do toho nechce. Není to nic pozitivního. Vlastně jsem tam celý víkend makala a macecha ani nepoděkovala za to, jakou jsme pro ní připravili oslavu, spíš ze mě ještě dělala blbce. A já jsem to nějak nevydržela a v neděli jsem bouchla. A mám z toho dobrý pocit. Nějak se ze mě vyvalilo to, že jsem si to nechala celý život líbit. Docela koukala a ještě se mi i omluvila.  Ještě teď v týdnu, když jsem si na to vzpomněla, jsem na ní měla vztek. Ale už mě to docela přešlo a radši to už nebudu rozebírat. Vztek mám poslední dobou taky na švagrovou, ale to není žádná novinka, s tou je to pořád dokola a pochybuju, že se to někdy změní.