Člověk by řekl, že po 14 dnech na neschopence budu zdravá. Nejsem. Pořád mám hroznej kašel a jsem taková nějaká celá zahleněná a unavená. I tak jsem se ale nechala v pátek uschopnit a zítra jdu do práce. Mám z toho docela strach, jak to budu zvládat, ale pokud mi fakt nebude dobře, tak snad budu moct chodit domu dřív. Doma už mi hrabe a už to tu fakt nezvládam. Nevím, co to je za pitomýho vira, že se ho nemůžu zbavit.
V úterý mi vypsala doktorka žádanku a poslala mě na plicní. Tam mi udělali všechny možný testy a bylo mi řečeno, že to není bakteriální, takže není třeba nasadit antibiotika, a že je to asi spíš od astmatu. Dostala jsem asi milion inhalátorů. Jeden s kortikoidama, na léčení astmatu, další taky na léčení astmatu, ale bez kortikoidů (nechápu...) a pak ještě jeden, který používám, když nemůžu dýchat. Neberu nic z toho. Místo toho piju průduškový čaj, Vincentku a jím tea tree olej, což je přírodní antibiotikum.
Tím, že se necítím dobře fyzicky, se samozřejmě necítím dobře ani psychicky. Chvílema je to lepší, ale většinou je mi strašně smutno a cítím hroznou beznaděj. V týdnu mě i napadlo, že to tady už nějak nemá cenu...., ale už je to zase lepší. Snažím se zlepšit si náladu tím, že nesedím celé dny doma a chodím ven. V pátek jsem byla na adventním koncertu Jaroslava Svěceného. Bylo to moc fajn. Výjimečně tam přišel brácha sám, bez švagrové.
Včera jsem byla s kamarádkou na Staromáku. Bylo tam strašně moc lidí, což mi lezlo na nervy. A ani se mi nepovedla žádná pořádná fotka. Promrzla jsem tam a dneska je mi zase hůř. Dneska jsem byla s našima na obědě. Přáli mi k svátku. Od bráchy se švagrovou jsem dostala úžasnou fialovou šálu a od mámy s otčímem balíček kosmetiky na vlasy a čokoládové bonbony. Mňam. Ani si na nich moc nepochutnám, protože nemám žádnou chuť. Ani nic necítím nosem. Prostě super. Ale ani nemám chuť k jídlu, což je dobrý, protože aspoň zhubnu.
Včera mi psala švagrová. Ptala se mě, jestli jsem se po bráchových narozeninách bavila s nevlastní švagrovou o nás dvou. Nevlastní švagrová jí totiž včera řekla, že jsem jí řekla, že jí nemám ráda a že mi nesedla. Jo, tenkrát jsme se o mě a o švagrové bavily a asi jsem tady i psala, co jsem jí řekla. Bylo to něco v tomhle smyslu. Nicméně jsem nečekala, že to vybleje švagrový hned, jak bude mít možnost. Švagrová jí to ale nevěřila. Brala náš vztah jako vyřešený tím, že jsme se na bráchových narozeninách smířily. Napsala jsem jí, že to je minulost, ale že to už asi nikdy nebude jako dřív. Zdá se, že s odpovědí byla spokojená. Dneska jsme byli na tom obědě a normálně jsme se spolu bavily. Ale teda pěkně mě to vytočilo. Nebaví mě neustále řešit, co kdo komu kdy řekl. A taky jsem to švagrový napsala. Nevlastní švagrový už nic říkat nebudu. Nechápu, proč se nestará sama o sebe a vykládá švagrový, jak jí nemá rád táta ani macecha a vykecá jí to, co jsem jí řekla já. Myslela jsem si, že je trochu jiná. Pokud bude příležitost, tak nevlastní švagrové řeknu, že mě vytočila a ať se do toho nemotá. Když budu chtít švagrové něco říct, tak jí to řeknu sama. Předpokládám, že mi potom zase začne vykládat, co jí řekla švagrová, bla, bla, bla... a pak mi zase švagrová bude říkat, co jí řekla nevlastní švagrová. A já bych pak mohla jít za švagrovou a říct jí, co o ní říká nevlastní švagrová a taky bych mohla jít za nevlastní švagrovou a říct jí, co o ní vykládá švagrová. Agh!!!
Jo, a krom toho mi přestalo nějakým záhadným způsobem fungovat připojení na noťasu. Jde mi skype i icq, ale u webových stránek mi to píše, že připojení bylo resetováno. Je to asi zřejmě nastavením v počítači, protože wifina normálně funguje. Tak jsem teda připojená na starym noťasu, který mi leze na nervy a přemýšlím, co budu dělat s tím druhým počítačem. Brácha je sice ajťák, ale už si neví rady, tak mi doporučil najít nějakýho "opraváře". Tak jdu hledat. No, a to je asi tak všechno.