rubriky:

přihlášení

návštěvní kniha

odkazy:

archiv článků:

Sobota 26-11-2011

pise.cz/FCKeditor2/editor/images/smiley/msn/teeth_smile.gif">

Ale zpátky k filmu. Byla jsem z něj tak hotová, že hned jsem si ho stáhla hned, jak jsem v neděli přijela domů a znovu jsme na to koukala, protože mi v sobotu přece jenom nějaké ty maličkosti unikly.  A okamžitě jsem začala pátrat po dalších dílech. Stáhla jsem si druhý, ale v hrozný kvalitě, takže jsem celý týden buzerovala kolegyni, aby mi přinesla všechny následující díly do práce. Ona je má totiž stažený. Kromě toho posledního, který je teď v kinech. Včera mi je přinesla, takže jsem strávila celý večer koukáním na pokračování a dnešek vlastně taky. Včera se mi podařilo stáhnout si ten díl, který je teď v kinech v angličtině a v docela dobré kvalitě. Včera jsem koukala na Nový měsíc a na část Zatmění a dneska jsem dokoukala Zatmění a pustila jsem si 1. část Rozbřesku. Dost dobrý to je! A ten konec. Otevře oči a jsou to oči upíra. Já chci OKAMŽITĚ vidět i tu druhou část! Nechci čekat rok. Může to někdo nějak zařídit? No, nic... Tak jsem se zařadila mezi Twightlight fanoušky, no. 

Minulou neděli jsem si zase psala s pianistou. Chtěla jsem vědět, jestli budou mít v únoru nějaký koncert i v Praze (věděla jsem jenom, že budou mít koncerty v Karlových Varech a Františkových lázních). Kolegyně na ně chtěla jít, na housle totiž hraje její spolužák z konzervatoře. Bohužel v Praze žádný koncert nebude. Ale možná zahrajou jenom pro nás dvě.  Navrhla jsem mu to jako možné řešení. Napsal mi, že by za to pak ale asi něco chtěli, s čímž já nemám problém.  Asi jsem se mu trefila do dobré nálady, protože jsme si výborně pokecali. Je to prostě moje spřízněná duše. Má stejný smysl pro humor a má rád ironii stejně jako já, takže se u toho oba dost nasmějeme. Nebo já určitě, ale podle jeho reakcí vidím, že se baví taky. Dřív jsme se bavili hlavně o jeho práci, o mých provokativních fotkách na facebooku (ty nezapomene zmínit nikdy) nebo o mojí práci a tak. Teď to bylo takový osobnější. Chtěl vědět, co dělám, když nefotím provokativní fotky nebo kytky a tak.  Taky se ptal, jestli jsem dobrá kuchařka.  Nevěděla jsem vůbec, co mu na to odpovědět. Dostali jsme se k tomu, protože jsme si zrovna oba připravovali večeři - on si dělal pstruha, já knedlíky s vajíčkem.  Hmmm, jo, dobrý to bylo. Nemyslim to jídlo...

Ani jsem tady nepsala, že minulý týden byla máma s otčímem v Lucembursku na návštěvě hospice. Byl tam i benefiční koncert, kde hrál opět Jaroslav Svěcený. Ten byl opět nadšenej, že mámu vidí a konečně si žačali tykat. Máma se mu zmínila o pianistovi a poslala mu jeho webovky. Tak uvidíme, jestli z toho bude nějaká spolupráce. 

Musím říct, že to, že jsem se s ním potkala, mě hodně zasáhlo a změnilo to můj pohled na vztahy. Začala jsem si víc věřit, vím, že jsem hezká a že se líbim i hezkym chlapům. Asi jsem si taky uvědomila, že jsem konečně začala používat intuici a že pokud se v mém okolí objeví někdo, s kým budu chtít opravdu být, tak to poznám. Nemyslím si, že paní, která vede rodinné konstelace měla pravdu s tím, že už někdo takový v mém životě je. Naoapak měla pravdu spíš kartářka, která mi řekla, že mezi těma chlapama kličkuju a hledám právě toho ONoho. A až se objeví, tak to prostě poznám. Rozhodně nehodlám slevovat ze svých nároků. Musíme se k sobě hodit. Nechci nikoho jenom proto, abych někoho měla. A taky nebudu nikoho balit. Musí si mě sbalit sám. 

Dneska jsem se rozhodla, že si udělám líný den. Koukala jsem na Twighlight, šla jsem si nakoupit, uvařila jsem si rizoto, uklidnila si a tak. Pak mě chytil rapl a říkala jsem si, jestli bych si přece jenom neměla jít zaběhat nebo se aspoň projít. Ale proč bych pořád měla někde lítat? Hlavně, když mě bolí průdušky. Tak jsem si umyla hlavu a taky si chci nalakovat nehty a celkově se udělat hezká.  A nejspíě se taky vrhnu na žehlení a na uklízení spíže.... a pak si asi pustím zase první díl Twighlight. V angličtině. Mám teď velkou motivaci jí pilovat. 

A zítra na sraz fotografů... Jo, teď je to všechno zase nějak fajn.

A pěkný klip na závěr:

Zpět na hlavní stranu blogu