rubriky:

přihlášení

návštěvní kniha

odkazy:

archiv článků:

Neděle 30-10-2011

pise.cz/img/251161.jpg">

Miluju Prahu. Už se těším, až napadne sníh. Asi si někdy nařídim budíka a vyrazím fotit v noci čerstvě napadlý sníh a Prahu bez lidí. S kamarádkou, sama bych se asi bála. Už jsme se o tom spolu bavily. A taky vyrazíme fotit vánoční Prahu. A taky chceme vyrazit na vánoční trhy do Vídně a taky by bylo fajn jet fotit tulipány to Amsterdamu... ehm.

V sobotu dopoledne jsem jela na farmářské trhy na Náplavku. Nakoupila jsem si tam ovoce, zeleninu a krůtí prsa a taky nějaké pečivo a borůvkový koláč. Hezky jsem se o sebe postarala a měla jsem z toho dobrý pocit. Udělala jsem si výborný oběd, po obědě jsem si udělala kafíčko a dala si k němu trochu toho koláče a pak si schrupla. Večer jsme měla sraz s holkama, šly jsme pařit.  Byly jsme bruneta, zrzka a blondýna.  Blondýny kamarádka slavila narozeniny na jedné diskotéce. Tak tam jsme začaly. Byl tam Halloweenský večer. Všichni tam byli v maskách. Já jsem žádnou masku neměla, byla jsem frustrovaná z toho, že jsem se nevešla do toho, do čeho jsem chtěla a krom toho jsem samozřejmě zjistila, že nemám co na sebe. Přišel tam ale nějaký chlápek, který kreslil na obličej, tak jsem si nechala jednu stranu tváře pomalovat a vypadalo to fakt super! Blondýny kamarádka měla pořád pocit, že mě od někud zná a ona mi taky přišla povědomá, ale nezjistily jsme, odkud se známe. Asi z minulého života, haha.  Za Blondýnou tam přišla ještě jedna kamarádka a s tou jsme pokračovaly do latino klubu. Tam bylo šíleně narváno. Byli tam samý Brazilci, Portugalci, Španělé atd. A mě se tam nelíbilo. Bylo tam fakt strašně narváno a hrozný hluk. Kamarádka Blondýny to tam rozjela, ona procestovala Argentinu, Mexiko a má tyhle latinsko americký rytmy zmáklý. My jsme pak se Zrzkou chtěly jít jinam, protože ani jí se tam nějak extra nelíbilo. Šla s náma i Blondýna a její kamarádka za náma dorazila až později. Po odchodu z baru za náma ještě vyběhnul jeden kluk, který tam hrál. Všechny nás překvapilo, že je to Čech. Tak jsme si s nim ještě chvíli povídaly venku. Hm, fešák... Ale na mě až moc vysoký a dost free. Pozval nás na koncert, který bude teď v sobotu, ale zapomněla jsem kde. Cestou do dalšího baru jsme si daly hranolky v KFC. V tom posledním baru to bylo super!!! Už je to třetí pobočka, kterou tady v Praze otevřely a asi nejlepší. Rozhodně jsem tam teda nebyla naposled. Bylo tam taky narváno, ale to jsem zvládla, protože hudba byla super. Asi po hodině za náma dorazila Blondýny kamarádka s hromadou cizinců. Jedním Portugalcem (svým kamarádem), pak ještě s nějakýma holkama a taky s dvouma Francouzama.  No, bylo to tam dost rozjetý. Ještě, že se měnil čas. Domů jsem se vrátila trochu s podivnou pachutí. Blondýna dostala číslo od Francouze a taky se s ní znovu chce vidět Portugalec. A já nic. Jenže já jsem od nikoho z nich číslo ani nechtěla a ani se nepotřebuju s nikým z nich znovu vidět. Já jsem nebyla na lovu. Ona jo. 

Jsem ráda, že jsem byla venku a přišla jsem na jiné myšlenky. Začala na mě totiž padat taková podivná nálada, bylo mi smutno. Z toho, že se pianista vůbec neozve. Už xkrát jsme se potkali na facebooku a nenapsal. Já jsem mu psala jednou na chatu a jednou jsem mu poslala na FB zprávu. Je řada na něm a já mu prostě nenapíšu. Už nechci. Kdyby chtěl, tak mi napíše, ne?

Zpět na hlavní stranu blogu