Úterý 27-09-2011

Před chvílí mi byla doručena čokoláda pro otčíma. Nějak jsem jí nezvládla koupit včas. Myslela jsem si, že jí koupím v jednom obchodě na Karláku, který jsem si našla na netu a zjistila jsem, že tam prodávají přesně tu čokoládu, co chci. Jenže, když jsem se tam vypravila, tak jsem zjistila, že tam žádný obchod není. Tak jsem tam volala. Nikdo to nezvedal a pak mi to začalo říkat, že hlasová schránka je plná. Říkala jsem si, že je to nějaký divný a začala jsem se rozhlížet po jiném obchůdku. Našla jsem jeden v Hradci Králové. Vybrala jsem zboží, co jsem potřebovala a přihodila jsem k tomu ještě kakaové boby. Odeslala jsem objednávku a říkala jsem si, že tam zkusím zavolat, jestli by mi to náhodou nemohli doručit hned druhý den (v pátek). Hm, tak to bohužel nevyšlo, no.  Ale mluvila jsem s člověkem, který mi byl sympatický podle hlasu i podle toho, jak mluvil. No, nic. Domluvili jsme se, že mi to přiveze dneska kurýr. Během dne mi volali, že kurýr nějak nestíhá a že mi to teda přivezou osobně. Fajn.  Přivezli mi to domů a museli na mě ještě čekat, protože já byla ještě daleko od domova. Byla jsem zvědavá, jaký bude ten člověk s hezkým hlasem.

No, nebyl špatný, jinak bych o tom nepsala.  Přišla jsem k našemu vchodu a koukala, že u jedné dodávky jsou otevřené dveře. Tak jsem se vydala jejím směrem, že tam nakouknu, ale nikdo tam nebyl. A ta dodávka ani nebyla jejich. Pak jsem si všimla, že směrem od laviček se ke mě blíží hrozně sympatickej kluk.  O ou.  Měl tmavé delší vlasy, moc hezký obličej, bílé plátěné kalhoty a hnědé triko. A taky cosi na krku. Byl tam ještě s nějakým svým kolegou, který šel rozměňovat peníze, protože neměli zpátky. Tak jsme se chvíli bavili. Prý byli dneska na kurzu, jak se dělají pralinky a dostala jsem krabičku s pralinkama, které vyrobil přimo on.  Bohužel se jim teda ale po cestě rozbily ty kakaové boby, takže mi je budou muset ještě poslat. Doufám, že mi s těma bobama pošle i pozvánku na večeři.  Jejich internetový obchod se jmenuje Salón čokolády. No, nebylo by to romantický začít chodit s majitelem salónu čokolády?  Asi si teď začnu objednávat hodně čokolády.... 

Otčímovi čokoládu dám příští víkend. Bude to mít jako dodatek k tomu všemu, co dostal teď o víkendu. Mimochodem víkend byl fakt super. Nejradši bych se teď odstěhovala na jižní Moravu. V sobotu mi teda ještě nebylo úplně nejlíp, ale dala jsem si česnečku a ta mě protáhla tak, že by to postavilo na nohy i na smrt nemocného. Byla objednaná cimbálovka. Toho jsem se teda docela děsila a když tam přišli a začali hrát, tak jsem si říkala, že to 4 hodiny asi fakt nezvládnu. Nakonec to bylo málo.  Tančili a zpívali jsme jak blázni, já jsem tam málem nechala průdušky a říkala jsem si, že v neděli určitě znovu lehnu. Naštěstí nelehla.  Zpívali jsme tam Vysoký jalovec a podobné písničky a ukončili jsme to písničkoku:

"A ,když jsem šel na půdu pro hrábě, našel jsem tam dědka na bábě..."

No, já si to od soboty zpívám a kolegyně v práci mi řekla, abych už to nehulila.  Přijela jsem z toho víkendu hodně pozitivně naladěná a pořád se mě to drží.

V práci je to poslední dobou hrozně fajn. Nastupovala jsem tam s tím, že si tam nesmím nikoho pustit k tělu a pokud možno tam odsud zase rychle vypadnu. Dopadlo to tak, že jsem tam poznala super lidi, mezi které jsem zapadla a teď mě ani nechtějí pustit, abych se přestěhovala do jiného oddělení. 

Dneska byla v práci moje budoucí šéfová, tak jsme se seznámily. Přijde mi jako fajn ženská, i když mi všichni říkají, že je strašná. Domluvila mi přestup do jejich oddělení na 15. listopad. Docela se těším. Bude to zase něco jiného. A je to něco, kde se můžu někam posunout a já mám pocit, že jsem konečně našla svojí cestu.