Komentáře k článku: Pátek 29-07-2011
imperatrice: No, sice asi nemám co řikat, ale mně bude blbě o každých narozeninách už od těch příštích. Ach jo, je to přece jenom číslo, ne? *bum* Ale asi mi to vadí hlavně proto, že mám pocit, že jsem si doteď pořádně nic neužila. *ee* Já se chci baviiiiiit! *ua*
orchidejka: No, já jsem se dřív na narozeniny těšila, protože to bylo období, kdy jsem dostávala dárky. :-D Ale právě od 25 jsem se na ně nějak těšit přestala.
A co si chceš užívat? Vždyť na to máš celý život, ne? ;-)
imperatrice: Já nevim, co bych jako chtěla. Dyť se bavím docela dost. :D Já si asi představuju, že bych měla mít 24h denně mejdan. :D
Hlavně bych chtěla potřít ten kolotoč všední dne: vstát - práce - domů - lehnout - spát - vstát - práce..... *ee* Zase jsem do toho zabředla! Chci mít zábavu každej den!
orchidejka: Nooo, tak buď můžeš začít pracovat na sebe a určovat si, kdy budeš pracovat. Nebo musíš nějakým způsobem strašně zbohatnout, abys už nemusela pracovat anebo se můžeš stát nezaměstnaná a taky bude po kolotoči a můžeš mít zábavu každý den. :-D
imperatrice: To bych zas potom nevěděla, co s časem. Že jo. *haha*
A když budu pracovat na sebe, tak nejspíš budu v kolotoči ne 8,5h denně, ale 14h. :D
Ale víš co, já se prostě bojim, že mi ten život moc rychle uteče. A že už nemám moc času na ten "mejdan". Mám pocit, že s dětma končí život. A když vyjdou z baráku, tak už budu stará.
Vim, že takovej scénář bejt nemusí a bude to třeba skvělý. Ale TEĎ si to představuju jako příšernost.
orchidejka: Právě proto se snažím pořád učit žít teď, v tomhle okamžiku. Taky se bojím, že mi ten život uteče moc rychle. Proto je potřeba žít tady a teď.
A děti přece vůbec mít nemusíš. :-)
imperatrice: Nemusim, ale rozhodnej okamžik se blíží a bude to "teď nebo nikdy".
To je ale děs, že se musíme celej život učit žít. A až budeme nad věcí a budeme si umět užívat, bude nám 65. :D
orchidejka: A kdy je tvůj rozhodnej okamžik?
Je to děs, no. Obávám se, že já nebudu nad věcí ani v 65. :-D
imperatrice: Můj rozhodnej okamžik je už několik let: za 6 let. *haha* Takže když mi bylo 23, bylo to ve 29, dneska je mi 25, tak je to ve 31.
pianista: Že neumíš balit... To chce jen praxi. :) A kdyby se ti líbil, přece ho nenecháš utéct, ne?
Užij si oslavu. *tanec*
orchidejka: No, já ho právě klidně utéct nechám. Už jsem si nechala pár kluků, co se mi líbilo utéct. Prostě neumím balit. A nevím, jak to procvičovat.
pianista: Asi to nebrat moc vážně. Flirt je hra. ;) Navíc se přece chlapům líbíš!
orchidejka: Nebrat to moc vážně... dobrá rada. Tohle už na seznamu toho, co se musím naučit mám. *frajer*
pianista: Co nejhoršího se ti může stát, když flirt nevyjde? Chlap bude akorát potěšenej, že se o něj někdo zajímal. Takže se vlastně ani nemusíš cítit trapně. :) Zkusila si to a můžeš jít o dům dál, protože tenhle, co se nechytil, za to stejně nestál. *frajer*
orchidejka: No, já jsem asi divná.... hi* Mě ale děsí mnohem víc to, že by ten flirt vyšel. :-D Co když pak zjistim, že ten chlap není takový sympaťák, jak jsem si ze začátku myslela? Jo, vycouvat z toho, ale to je právě pěkně trapný. :-D
pianista: Sice tě dokážu pochopit, že by ti to přišlo trapný, ale nemáš důvod. Co je tak strašnýho na tom říct někomu, že si myslíš, že se k sobě nehodíte? :)
orchidejka: No, není to strašný, je to jenom dost nepříjemný. Tak se tomu vyhybám. :-D
pianista: Jsou daleko nepříjemnější věci. Ale já jsem asi už zvyklej, a proto mi to nepřijde nepříjemný. Spíš normální. I když to vypadá, že jsem ojel všechno, co mi přišlo do cesty, není to tak, musel jsem i dost odmítat a říkat, že se k sobě nehodíme. :D
orchidejka: *smich* Jo, já vím, že jsou nepříjemnější věci. Ono to i normální je, problém je v tom, že jsem vždycky brala ohledy spíš na ostatní než na sebe, takže jsem nechtěla nikomu ublížit tím, že ho odmítnu.... jestli chápeš.
pianista: Jo. Ale proč brát ohledy na někoho, koho sotva znáš a není ti nijak blízkej.. On to odmítnutí nějak přežije. A kdyby měl odmítnout on tebe, myslíš, že taky přemýšlí jako ty o tom, jestli ti ublíží?
Ty tohle víš, já vím, že jo. V první řadě ber ohledy na sebe a zabývej se jen svými pocity. Pocity druhých se bohatě zabývají oni sami.
orchidejka: Jasně, že když někdo odmítne mě, tak nepřemýšlí o tom, jestli mi ublíží a já vím, že bych tak taky neměla přemýšlet a měla bych se starat hlavně sama o sebe.
Máš pravdu v tom, že tohle všechno vím. Jenom praxe je trochu jiná...
pianista: Tak to prostě praktikovat začni. :D Starej se sama o sebe, o druhé se zase postarají oni sami. ;) Buď sebestředná.
orchidejka: Jo, tak to je rada nad zlato. :-D Snad si nemyslíš, že to jde změnit lusknutím prstu. I když, to by bylo super, aspoň bych se to nemusela trpělivě učit! *palec*
pianista: Nooo.....
Ve vlastním zájmu na nic nečekej a mysli na sebe co nejvíc teď hned. Já myslím, že uvidíš, že to jde docela dobře. Hm? :)
ava*: To jsou Eddie Stoilow jo? To jsem ani nevěděla a ta písnička se mi taky líbí:-D
Ten deštník je... provokativní!!:-D
---
ava.pise.cz
orchidejka: Taky jsem to nevěděla, i když jsem tu písničku znala už dřív.
Deštník bych potřebovala už dneska a ne až příští týden! *plac*