Komentáře k článku: Pondělí 13-06-2011
imperatrice: Ty máš snad nějaký speciální fluidum, že přitahuješ jen zadaný. Nebo to bude jen vaším věkem, a tedy tím, že kolem třicítky už prostě lidi bejvaj zadaný? A volnýho třicátníka aby jeden pohledal? *nevi*
Švagrová opět napřesdržku? Nebo jak se to píše. :D Bude asi pedant na úklid a specialista na věty začínající měl/a bys. Ale čím víc o ní píšeš, tím víc mi připomíná ex-kámošku mojí kámošky, který nakonec nezbylo nic jinýho, než jí tvrdě napsat: promiň, ale nemáme si co říct, už mě neotravuj.
A s tou věrností... Já si na to pomyšlení, že nevěra holt bude součástí mýho života, pomalu zvykám a snažím se s tím smířit. :/ Jen doufám, že až mi to on udělá, tak proboha nedopustí, abych se to dozvěděla a hlavně na mě nepřenese nějakou chorobu!
orchidejka: Ale tak oni nějací nezadaní třicátníci taky budou, ale těch zadaných je víc, no. Asi je to prostě jenom otázka štěstí.
Zrovna jsem mluvila s mámou a říkala, jak už je jí nepříjemný, že si švagrová pořád stěžuje na mámu a jak to pořád strašně řeší. No, ať si spolu tu dovolenou užijou. :-D Já mám teď asi zase na chvíli klid, protože jsem si dovolila odmítnout chodit s ní na in-liny.
Počkej, takhle k nevěře přece nemůžeš přistupovat! Nemůžeš se s tím takhle smiřovat! Já už jsem si nevěry užila tolik, že už bych jí asi neodpouštěla. Pokud bych se o ní dozvěděla. Ale věř, že to ženská vycítí. Je fakt, že pak třeba s dětma by to bylo něco jiného. Právě proto se snažím být co nejvíc nezávislá.
A věříš sobě, že ty to nikdy neuděláš? To je otázka, kterou si pokládám totiž taky. Člověk neví, jaký to je po 10-20 letech vztahu s jedním člověkem... *nevi*
imperatrice: Ale když oni to ty chlapi prostě dělaj, tak co mi zbyde, než se s tím smířit? A právě jsou to ještě takový blbci, že dopustí, aby se to ženská dozvěděla nebo aby to poznala. Taky se snažim bejt nezávislá, ale to i z jiných důvodů. A daří se mi to asi až moc, jsem jedna velká individualita. :D Jestli sobě věřím, že to nikdy neudělám? Ne. Nevím, co přijde, stejně jako ty. Třeba se dost změnim. *nevi* Ale aktuálně je pro mě nevěra něco nepřípustnýho. Kdybych chtěla chrápat s jiným, nejdřív se s tím mým rozejdu.
editt: No hlavně, že už tě švagrovka neotravuje dlouhejma mailama. Nebo jo?
Jinak jsi ji vystihla přesně - závidí, že máš kamarádky.
pianista: A já jsem zatím vždycky byl věrný a že mi byla připravena spousta pokušení... :D Tak máš naději, že to s námi není až tak hrozný.
orchidejka: Tak naděje umírá poslední. Ale správně jsi napsal, že jsi byl ZATÍM věrný. :-D
pianista: Ale jako fakt.. Když se zamiluju, tak až za hrob a jiná pro mě neexistuje!
orchidejka: No, ale otázka je, jak dlouho ti to zamilování vydrží. Myslíš, že bys s jednou ženskou už vydržel celý život a fakt jí nezahnul?
pianista: Mluvím z dosavadních zkušeností a být nevěrný se mi příčilo a příčí.
Co bude po těch 20 letech vztahu, taky nevím. Ale když s tou ženskou nebudu spokojenej, tak jí prostě opustím a nebudu zahýbat, ne? Tak jsem to udělal dosud vždycky.
orchidejka: Jo, to je logický, měl bys to vysvětlit některým lidem, že je lepší se rozejít než podvádět.
Já ale mluvím o vztazích, kde už jsou třeba i děti. To je potom těžší. Já ty kluky chápu, že po 10 a více letech s partnerkou už je plno věcí nebaví, ale... nevěra přece není řešení.
pianista: Každý má svoje pohnutky, kterým většinou nerozumím. A taky je rozdíl mezi jednorázovkou a dlouhodobým paralelním vztahem. První je za určitých okolností odpustitelné, druhé ne. Já nejsem žárlivý. Jestli odpustit nebo ne - o tom by u mě rozhodovalo to, jaké důvody jí k té nevěře dohnaly. A taky je pro mě důležité, aby se to nikdo nedozvěděl. Co s blbkou, která se někde s někým vyspí a pak se všude chlubí, jakýho ze mě udělala vola. To nemám zapotřebí. Nechci se dostat do situace, kdy celé okolí bude o té nevěře vědět a já se to dozvím jako poslední. Být nevěrný \"správně\" je umění. :D
pianista: Já jí vztahoval na ty, který budou nevěrný mně. Protože u sebe nevěru fakt nepředpokládám. :D Ale pokud se jí přece jen dopustím, tak to na mě taky platí. Když už mám ubližovat (nebo ta nevěrnice), tak aspoň co nejmíň, chápeš?
orchidejka: Chápu. :-) Je fakt, že to s váma chlapama možná tak hrozný nebude, když se najde i někdo, kdo u sebe nevěru nepředpokládá. ;-)
pianista: I když na to asi nevypadám, vyznávám jiný hodnoty než muset mít za každých okolností sex. A už jen to předurčuje, že za někým cizím nehodlám pálit. :)
orchidejka: Máš pravdu, nevypadáš na to. :-D Ale ani já na to asi nevypadám. :-D A jsem ráda, že na to máme stejný názor. Akorátže stejný názor na to má i kamarád zmíněný v článku a pak mi po nocích píše...
pianista: Zapomněla jsi, jak dlouho jsem s nikým nespal? :D A žiju. Divný, co? :D Takže já a nevěrník? *nevi*
Ty na to nevypadáš asi určitě, tedy aspoň si nevzpomínám, že bys tady nějak masivně psala o neodbytných touhách a nutnosti je okamžitě někde uspokojovat.
A kamarád o sobě asi kecá, když se pak chová jinak. :)
orchidejka: Jak mám teda potom někomu věřit, když všichni nejdřív tvrdí, že by manželku nikdy nepodvedli?
Žiješ? A jsi chlap? :-D
No, tak o svých neodbytných touhách a nutnosti je někde uspokojovat neříkám nikomu a nepíšu o tom ani na blog. To by vás nezajímalo. :-D
pianista: To, co se mi stalo, způsobilo, že se ve mně nějaká touha na dlouho zabila. Rok a půl jsem po nocích myslel na docela jiný věci. Ale už to začíná být v pohodě.
Když říkají, že by manželku nikdy nepodvedli, je to fakt pochybný tvrzení. O čem můžeš říct, že to nikdy?
Nezajímalo by nás to? Nemluv za nás! :D
orchidejka: Jo, tak to chápu.
Já myslím, že zrovna tebe by to zajímat vůbec nemuselo, pikantního popisu se ti dostane od Thalie. :-D A já na tom jsem podobně jako každá normální ženská. *hi* :-D
pianista: Je fakt, že Thalia se nestydí vyprávět cokoli, všechno pojmenovat... :D Ale jistě bych se od tebe dozvěděl něco jinýho než od ní. ;) Neříkej nic, já bych ti taky nic neřekl. I když teď asi klidně. Toužím po prostým objetí.
orchidejka: To možná dozvěděl, ale nedozvíš. :-D
Toužíš po objetí? Stýská se ti po Thalii? ;-)
pianista: Po objetí toužím, protože už je to dlouho, co jsem byl někomu blízko. Teď se objímám tak akorát se ségrou, ale to nestačí. :)
Stesk necítím. Ale myslím na ní.
orchidejka: Já myslela, že se s Thalií objímáte? *sok*
Já se objímám akorát s mámou. Ale dřív jsem se neobjímala ani s ní. A objetí mi taky chybí. *plac*
pianista: Ještě jsme se s Thalií neobjali jinak než při tanci. A netancovali jsme spolu na ploužák, při něm bych možná tu touhu po objetí uspokojil. :) Dotýkáme se, ale takový to pevný sevření, ve kterým zůstaneš třeba pět minut - ještě ne.
Proč tu není objímací smajlík? *objímám tě* :D
orchidejka: Jo, takovýhle objetí jsem zažila naposled se ženáčem. *ee*
Já nevím, proč tu není takový smajlík! *plac* Ale taky ti ho posílám. :-D *objímám tě* :-D
pianista: Je to nostalgie. Při tomhle jsem dostal prvního francouzáka.
http://www.youtube.com/watch?v=Ss2S7Cm2gFM&feature=related
orchidejka: :-D Pěkná písnička. :-D
Tak to já si vůbec nepamatuju, při který písničce jsem dostala prvního francouzáka. Ale vím, že to bylo na diskotéce. :-D
orchidejka: Čo bolo, to bolo. :-) Já jsem začala teda pořádně řádit až tak v 16 a vydrželo mi to, dokud jsem neskončila na antidepresivech. :-D *smich*
pianista: *mala*
Já řádil od narození do 20, po maturitě a s příchodem opravdu vážné lásky jsem se nějak zklidnil. :D