Pátek 10-06-2011

Dneska mi brácha poslal odkaz na jednu písničku. Strašnou.  On mě takhle schválně provokuje a ví, že se mu budu smát. Bylo to totiž od Fast Food Orchestra.  Kdo to nezná, tak tahle kapela hraje ska. Od doby, co brácha chodil se svojí bývalou, si z něj dělám srandu, že je to zrychlená dechovka (takhle trefně to nazvala ona). Tuhle hudbu nemá ráda ani jeho současná přítelkyně a v autě mu to přepíná. Já jsem si pár těch písniček musela v jeho autě vytrpět. Tak tady máte ukázku. Ne přímo od Fast Food Orchestra, tohle je lepší. 

A ještě lepší je tahle kapela:  

Haha  Brácha byl i na jejich koncertě. Mě ta hudba přijde fakt strašně vtipná a musím se celou dobu smát. Asi proto mi to brácha posílá.  Vlastně je strašně hezký, že když takhle něco slyší, tak si na mě vzpomene a pošle mi to. Jo, máme moc hezký vztah a fakt si toho vážím. A úplně nejlíp jsem se cítila, když mi švagrová psala, že mě má brácha strašně rád. Tak, že si to ani neumím představit. Umím, cítím to. A je to vzájemné.

Už jsem dlouho nepsala o švagrový. Tak dneska prostě musím. Poslední dobou je to hodně v klidu, moc si nepíšeme a ani se tak často nevídáme. Ale to, co mi dneska napsala, mi úplně vyrazilo dech! Psaly jsme si o pondělní stávce. Díky tomu, že bude stávka a nebude jezdit MHD ani vlaky, tak nemáme moc šance dostat se do práce. Prej budou dokonce dělat i nějaké barikády na silnicích. I kdyby je nedělali, tak pokud by všichni vyrazili do práce autem, tak budou všude kolony. No, a švagrová mi napsala, že jejich šéfík se k tomu moc nevyjádřil a že si asi myslí, že přijde .... a teď pozor.... PJEŠKY!!! Aaaaaaaaaaaaaaaaaa!!! A pozor, nenapsala to jednou! Pane Bože, tohle se přece učí už na základce, ne? Jak tohle může napsat holka, která se chtěla hlásit na VŠ a každý den komunikuje se zákazníkama? Já teda lidi hodnotím nejenom podle mluveného projevu, ale i podle toho písemného a pokud tohle někdo napíše, tak se z toho těžko vzpamatovávám. Mimochodem i Objev mi jednou napsal, že bychom mohli jít do výřivky. To je prostě otřesný! Má štěstí, že už žádné další hrubky nepíše.

..

Proč je pro lidi tak těžký psát spisovně? I většina mých kamarádek s tím má své zkušenosti. Kámoška, se kterou jsem teď nedávno byla pařit, napsala tomu vojákovi, co jsme se s ním seznámili v baru a přeposílala mi jeho zprávy. To bylo něco strašnýho! Ve větách žádné čárky, tečky, nic. Další tupec. Ještěže já jsem si nepsala s tím druhým. Z toho bych asi lezla po zdi. Nevím, možná jsem divná, ale já si na tohle docela dost potrpím. Je jasný, že se každýmu občas stane, že napíše blbost, ale švagrový se to stává pořád. Asi jí začnu opravovat. 

Teď o víkendu se s bráchou i se švagrovou uvidíme. Mamča totiž slaví narozky, tak bude oslava.  Na jednu stranu se těším, ale na druhou moc ne. Jsem totiž teď docela podrážděná. Hormony, no. Včera a předevčírem to bylo lepší. Zhoršila se mi alergie a jak jsem byla přidušená, tak jsem nebyla tak vzteklá. Jenže dneska mi je líp a asi někoho zabiju.  Asi kolegu. V půl čtvrtý si vzpomněl, že mám poslat DHLkem po celé Evropě tlakoměry. V 16:00 chodí kurýr. Prostě idiot! Pomáhala mi s tím i recepční, které se taky podařilo přemluvit kurýra, aby přišel až později. Jenže to nebylo pro studii, na které bych pracovala, tak jsem se z toho snažila vykroutit. Ale část těch tlakoměrů se posílala i na studii, na které pracuju, tak jsem teda začala rychle vyplňovat štítky na zásilky a takové blbosti. On za mnou pak přišel, jestli jsou adresy těch doktorů v tabulce správné. Jak to mám asi do pre vědět, když na té studii nepracuju? Poslala jsem ho někam. Zvládli jsme to, ale řekla jsem mu, že nám za to dluží minimálně bonboniéru a byla jsem na sebe naštvaná, že jsem mu neřekla, že na to nemám čas. Ať si jako na takovýhle hurá akce nezvyká. Nestačila jsem se kvůli tomu nasvačit a vyrazila jsem z práce později, než jsem potřebovala. Letěla jsem na jógu. Po cestě jsem si koupila nějaký sladký pečivo (v práci jsem měla knackebrott s cottagem, který tam zůstal a doufám, že mi to nevyhodí z lednice - v pátek se totiž lednice uklízí a já to nemám popsané!!!). Prahu jsem prolítla rychlostí světla, jenom v metru jsem musela zpomalit na rychlost metra. A stihla jsem to. Ve fitku měli zrovna puštěný nějaký set od Armina van Buurena, takže se mi na jógu vůbec nechtělo. Měla jsem chuť jít pařit.  Mimochodem, dneska je Armin v Bratislavě. To je taky takový blbec, nevím, proč nemůže už konečně zase přijet do Prahy? Co by mu to udělalo???

Výborně zbytek textu se mi smazal, protože přestal fungovat internet... Bych se z toho musela po*t.

Prostě jsem psala, že na józe jsem se uklidnila, i když to moc nevypadá. Poslední dobou tam pouští moc hezkou hudbu. Hlavně se mi líbí jedna, kde se zpívá "kissing"... a ta mě fakt uklidňuje a já nevím, jak jí mám najít. Ta cvičitelka s sebou nenosí obaly od CD, tak mi přijde zbytečný se jí ptát, co je to za písničku. Po cvičení jsem zjistila, že mi na jedné straně trčí vlasy, jak kdybych si je ráno nežehlila. Půjdu do hola, nevím, kdo na tohle má mít pořád nervy. A vůbec, v příštím životě se chci narodit jako chlap!  Anebo možná ne...

Trochu mojí hudby na závěr (chtěla bych umět tancovat jako ty dva indiáni, jdu trénovat, aspoň ze sebe vybiju ten vztek a víkend bude klidný . A zítra si pro jistotu půjdu ještě zaběhat).