Pondělí 18-04-2011

Dneska jsem si udělala opravdu krásný den. Šla jsem k zubařce. Původně jsem měla jít až zítra a jenom na preventivní prohlídku. Jenže.... Zub bolel a bolel a bolel a od pátku bolela celá levá strana. Tak jsem tam hned ráno zavolala a ona kvůli mě přeobjednala nějakou paní na zítřek místo mě a já mohla přijít už dneska.

A teď už celkem chápu, proč mají lidi strach ze zubařů. Nebyl to zrovna příjemný zážitek. Měla jsem zánět pod tím zubem, co mě pořád bolel. On už byl asi 3x vrtaný a nedal si pokoj a nedal, tak se zubařka rozhodla, že mi ho umrtví. To zní děsně a taky to děsný je. Ale ne tak, že by se to nedalo přežít. Zatím. Nejhnusnější bylo píchnutí injekce do dásní, to fakt nesnáším. I když mi pusa zdřevěněla, tak jsem ten zub stejně cítila, když ho chtěla začít vrtat. Tak mi musela dát druhou. To jsem ani necítila, že mi něco píchá. Prý jak jsem tam měla ten zánět, tak to bylo víc prokrvený a tím pádem byla potřeba i druhá injekce, no. Pak začala vrtat, ale i tak jsem to chvílema cítila, když se dostala k tomu zánětu. Vyvrtala mi to až ke dřeni a dala mi tam nějakou látku, která mi ten zub teď umrtví. Příští středu tam jdu ještě na vytahání nervů a pak ten zub bude mrtvý a už mě nebude nikdy bolet. Ne že bych se toho nebála, ale už bude potřeba snad jenom jedna injekce. Po těch dvou injekcích jsem měla pusu mrtvou asi 5 hodin a nemohla jsem se najíst ani pořádně napít. Měla bych tam jít dřív, abych nemusela mít tu látku v zubu tak dlouho, ale bohužel jsou mezi tím Velikonoce, ona nepracuje v pátek a v úterý je na nějakém školení. Je prý tedy možné, že mě to bude ještě trochu bolet, tak mi na sebe dala pro jistotu mobil. Asi jsem vypadala dost vyděšeně.

Taky jsem pěkně vyděšená byla. Když jsem viděla tu injekci a vrtačku a pak to, co mi do pusy strkala... Pak se mi i klepaly nohy a když jsem odcházela z ordinace, tak jsem se klepala celá. Tak jsem si ještě na  chvilku sedla v čekárně a trochu to rozdýchala. Myslela jsem si, že bych bych třeba pak mohla jít do práce, ale byla jsem v takovém stavu, že jsem byla ráda, že jedu domů. Nemohla jsem vůbec mluvit a byla jsem uspaná tak nějak celá. No, a když jsem viděla, že tu pusu necítím fakt až asi do pěti hodin, tak jsem byla ráda, že jsem do tý práce nešla. Teď mě nic nebolí, jenom panty, jak jsem měla dlouho otevřenou pusu a dásně v místech, kde mi píchla ty injekce. Jinak dobrý. Musím to zaklepat, protože fakt doufám, že už to nebude bolet!!!!

Ale je dobrý, že se nemůžu pořádně najíst, když teď hubnu.  Takhle to jde docela v pohodě. Ani nemám na jídlo chuť. To je dobře.

Tak teď doufám, že na zítřek už se normálně vyspím a zítřek už bude lepší...