Úterý 12-04-2011

Zítra jdu ke kadeřníkovi a mám jako vždy dilema. Byla jsem rozhodnutá, že si teď nechám narůst delší vlasy, ale jsem v takové blbé mezifázi a nevím, jestli to vydržím. Kdysi jsem tady měla takovou ikonku, o které jsem psala, že si takový účes nechám. On by tak už i šel, ale měla bych dlouhou patku a obávám se, že by mi to lezlo na nervy. Taky mě občas láká nechat si udělat něco extravagantního.... Jenže to bych potom neměla ty dlouhý vlasy...

Vždycky jsem chtěla mít takovéhle vlasy, hnědé, dlouhé a rovné. Úplně rovné!

Takže mám vlasy samozřejmě vlnité. Hnědé sice jsou, dlouhé je taky můžu mít, když si je nechám narůst. Abych je měla rovné, tak bych si je musela nechat chemicky narovnat. To jsem zkusila nedávno a už bych do toho znovu nešla, ničí to vlasy. A já jsem si je teď musela začít barvit, protože začínám šedivět.  Kdyby se mi ty vlasy aspoň vlnily souměrně! Neee, na jedné straně jsou víc vlnité, na druhé straně skoro vůbec. Takže si je žehlím a tím si je taky ničím. Když si je nechám dlouhý, tak si je nebudu muset tolik žehlit. Jednak ztěžknou, takže se mi nebudou vlnit hned u hlavy a bude to vypadat líp a jednak si je budu moct dát do culíku a neřešit to. A bylo mi řečeno, že mi sluší krátké i dlouhé vlasy. Takže si nechám dlouhé a asi si i nechám ofinu.... Nebo ne?

Včera jsem byla na medové masáži. Ta je prý takhle na jaře dobrá, protože je detoxikační. Od té doby, co jsem na ní byla, mám hlad. Takže mi nějak úplně nejde přestat jíst to sladký. Teda aspoň jsem vyměnila mléčnou a bílou čokoládu za hořkou.

Venku všechno nádherně kvete a je zase pořádně co fotit, ale já jsem začala prskat a kašlat, takže si jara vyloženě užívám. Takhle brzo mě to nepopadlo nikdy. Pevně doufám, že mě to zase brzo pustí.

Jo, a blíží se moje návštěva zubaře. A moje šestka mě chvílema pořád bolí a hlavně je tak citlivá, že koušu jenom na pravé straně.

Ještě stále jsem si nezvykla na to, že bydlím sama. Je to prostě divný a já tam mám sama strach. Takže nespím v pokoji, ale v obýváku, kde je to blíž k vchodovým dveřím a mám celou noc puštěné rádio. Občas mě napadne, že by mi mohl zapadnout jazyk. Nebo bych se mohla zakuckat jako Miranda v Sexu ve městě. A kdo by mě zachránil? Nikdo! No, možná bych z posledních sil mohla utíkat k sousedům.

Mám kolem sebe plno kamarádek a kamarádů, kteří taky bydlí sami a nikdo nic takového neřeší. Nikoho takové blbosti ani nenapadnou. Tak proč mě napadnou?

Chci auto. Ale obávám se, že na něj nebudu mít. Když jsem jela v neděli domů od táty, tak mě vyloženě otravovalo, že jedu autobusem a měla jsem chuť sedět za volantem, mít puštěný rádio a frčet si po dálnici. Ono by to ve skutečnosti probíhalo tak, že bych za tím volantem seděla se staženým žaludkem, soustředila bych se na cestu a rádio by hrálo potichu, abych všechno kolem slyšela, ale určitě bych se časem k tomu všemu propracovala. Od neděle sedím na netu a obhlížím stránky autobazarů. Chtěla bych nejlépe Citroen C3 s automatem, který má prudilka. Takový nějaký ojetý bobík by mi stačil. A automat by byl super, protože bych se nemusela nervovat řazením a tím, aby mi to náhodou nechcíplo. Zkusila jsem si automat, když jsem řídila exšéfovýho Touarega a fakt je to pohodlný. Jenže.... za 2 roky bych  se měla odstěhovat z mámina bytu. A nevím, jestli mám jít do hypotéky nebo do podnájmu. Suma sumárum - potřebuju buď lepší práci za víc peněz nebo ještě vedlejší příjem. Jenom mě trochu zaráží fakt, že i když mám pořád větší a větší plat, tak mi ty peníze nikdy nestačí. Musím se naučit hospodařit. 

Neusmívám se. Začala jsem se tvářit tak, jak se cítím. Je mi smutno, tak se tvářím vážně. Zatím mi to jde jenom když se s nikým nebavím. Když se s někým bavím, tak se pořád tvářím příjemně a dělám, jakože nic. Co by se jako stalo, kdyby okolí vidělo, že mi prostě není do smíchu? Asi nic, ne? Kupodivu to nějak působí na chlapi kolem mě. Čím víc vážně se tvářím, tím víc po mě koukají. Všimla jsem si toho poslední dobou, když jezdím do práce. Taky se mnou začal flirtovat náš brigádník, který tady byl teď 2 měsíce na brigádě na recepci, teď sedí někde jinde a chodí sem jenom pondělky. Zbytek týdne je ve škole. Tomu není ani 25.  Takovej zajíček. No, mají ale všichni smůlu. Nikoho nechci. Tečka.

Jo, a na závěr mám jednu otázku. Jak sakra dostanu do titulku svůj obrázek tak, aby nebyl rozplizlej na celou šířku? Třeba Imperatrice tam má taky holku jenom napravo a není přes celý blog.... V sobotu jsem s tím bojovala a nevyhrála jsem. Taky nevím, jak do toho titulku mám napsat text tak, aby nebyl v pravo nahoře, ale třeba vlevo dole? Na plno věcí přijdu sama, ale na tohle jsem holt krátká.