Čtvrtek 30-12-2010

Tak nám zbývají 2 dny a máme tady další rok. Nějak to na mě zase začíná padat. Strašně to letí.

Asi bych měla být ráda, že už tenhle rok končí, protože fakt nebyl nic moc. I když.... ono všechno špatné je k něčemu dobré a opravdu mám pocit, že mě to posílilo. A nejenom já. I mé dlouholeté kamarádky mi říkají, že je na mě vidět, že jsem teď silnější a že jsem to všechno perfektně zvládla. A víte co? Zvládla. A do nového roku půjdu silnější a sebevědomější. Posunulo mě to asi fakt hodně, ale jak já jsem sama se sebou každý den, tak to tolik nevnímám. 

Tenhle rok jsem taky začala psát tenhle blog. A začala jsem se učit vyznat se v sobě a poslouchat sebe. Je to ještě dlouhá cesta, ale začátek byl dobrý. Přestala jsem jezdit k našim tak často a začala jsem žít svůj život.

Taky jsem začala řešit partnerské vztahy. Ze začátku to nebylo úplně ideální, když jsem si začala s tím ženatým kolegou. Ale i díky němu mi pár věcí došlo a něco jsem pochopila - třeba, že se nemusím stydět a hrát si na hrdinku a můžu chlapum ukázat i svoje slabosti. A pak jsem potkala Objeva, se kterým se učím flirtovat. Ne, že by mi to šlo... Dneska jedeme na večerní lyžování do Herlíkovic. Včera to chvíli vypadalo, že pojedeme sami dva. Myslela jsem si, že by se mnou sám nejel, ale překvapil mě a napsal mi, že klidně můžeme jet jenom spolu. Jenže pak se ozvala Prudilka a jede s náma. Bohužel. Já se potáhnu s lyžema a se vším ostatním až na Čerňák, kde mě naberou, jí vyzvedne Objev doma, protože bydlí kousek od ní. A ona přesto řeší blbosti typu, že je jí blbý ho takhle využívat, ale že by teda jinak musela jet na Čerňák autem, protože MHD by to měla komplikovaný a nemohla by si na horách dát ani svařák. Vytočilo mě to. A ještě mi přišlo líto, že já se se vším tahám přes celou Prahu a ani neceknu a ona bude odvezena i přivezena až k baráku a stejně mele. Tak se mi chtělo brečet, pak jsem měla vztek... Psala jsem to kamarádovi, že jí mam fakt plný zuby a že už začínám přemýšlet nad tím, že se sama z naší party vyřadím a bylo by lepší, kdyby mě nahradili nějakou její kamarádkou, protože už to nezvládam. Bylo mi řečeno, že se o nás bavili a že já jsem naopak strašně v pohodě a Prudilka jim oboum leze na nervy... A že to kluci zvládají jenom díky tomu, že se s ní nevídají tak často.

Sakra, zase mi píše Prudilka a otravuje nějakýma kecama...

Potěšilo mě, co mi ten kamarád napsal. Mají mě kluci rádi.  A já je taky. Objeva teda trochu víc. Těším se na něj a zároveň jsem nervózní a kdykoli se máme vidět, tak blbě spím. A zítra u něj budeme spát, tak se obávám, že to se nevyspim vůbec. Ale musím se přiznat, že z toho mám dobrý pocit. Je mi s ním tak dobře a je tak úžasnej!  Ale na druhou stranu se bojím... co kdyby to opravdu vyšlo? Co když mi to zase akorát ublíží? Nesmím takhle přemýšlet....

Jo, a nechala jsem si na něj u kamarádky vyložit karty a fakt mi tam vyšla přítomnost, jakože o tom oba přemýšlíme racionálně a jsme kamarádi a jako budoucnost mi vyšla silná karta, která znamená partnerství a manželství.  Ne, že bych na tohle věřila, ale zrovna tomuhle bych věřila fakt ráda... Tak uvidíme, jak se to vyvine.

Shrnuto a podtrženo: Tenhle rok jsem udělala obrovský pokrok a vlastně byl pro mě dobrý.

A na závěr bych Vám chtěla popřát hodně štěstí do nového roku a vstupte do něj tou pravou nohou!