Komentář, na který odpovídáte
lucik*: Problém je právě v tom, že kdybych si tohle představovala, tak neusnu, protože mě to děsí! Na jednu stranu sice někoho chci, ale na druhou stranu se mi nechce někomu přizpůsobovat. Jsem zvyklá chodit spát v určitou dobu, on chodí později, já potřebuju prostě spát víc asi... Jsem už moc dlouho sama.... Taky právě nevím, jestli to chci zrovna s ním. Bojím se, že mě převálcuje a vrátí se mi moje problémy, znám totiž pozadí jeho rozchodů a má takové vlastnosti jakože chodí všude pozdě, což nesnáším atd... Hledám zase jenom ty špatné vlastnosti, abych si mohla oddechnout, říct si, že ho vlastně ani nechci a být dál sama. A to je přesně špatně a měla bych to změnit. 
Ještě se taky bojím toho, že když si opravdu začnu představovat, že spolu chodíme, bydlíme atd. a ono to pak nevyjde, tak o to víc budu pak zklamaná. 
Jsem asi beznadějný případ. Asi zůstanu sama a až umřu, tak mě najdou ožranou vlčákama. 