Pondělí 13-12-2010

Tak je za námi víkend, na který jsem se těšila moc. Fňuk.  Sobota byla TAK STRAŠNĚ FAJN!!!! Byla jsem až do večera jenom s klukama, Prudilka s náma nebyla a všichni jsme si to užili. Jediný, co mi vadilo, bylo to, že jsem na sobotu nějak blbě spala, takže jsem byla unavená. No jo, četla jsem si před spaním návod, jak svádět. Vždycky, když si něco takového čtu, tak mi pak není úplně nejlíp... Asi že s tím mám problém. Myslím jako úplně všeobecně s chlapama.

Takže začnu od začátku. Nejdřív jsme byli s klukama v Ikee. Ještě nikdy jsem nebyla nakupovat s 2 chlapama a docela jsem se bavila teda.  Koupila jsem si tam pár věcí, kluky zaujala hlavně velikost jedné ze svíček a to už se se mnou teď nejspíš potáhne pořád.  Pak jsme vybrali nádobí pro Objeva a jeli jsme k němu domů to vyložit. Teda! Ten má nádhernej byt. Celé to nedávno rekonstruoval, takže tam kromě postele, nové TV, koupelny a kuchyně nic nemá, ale má výbornej vkus, takže věřím, že to tam bude mít nádherný. Budeme tam trávit Silvestra, tak už se na to těším. Hlavně s klukama je fakt sranda, takže snad nebudu mít blbou přemýšlecí náladu.

Když jsme u Objeva vyložili nádobí a naskládali to do myčky, tak jsme jeli na véču. Asi poprvé v životě jsme se dostali i k vážnym tématům. Zjistila jsem, že Objev se staral o svojí babičku skoro až do smrti a bydlel s ní v bytě, kde teď bydlí sám. No jo, je to hodnej kluk. Taky jsme se bavili o kamarádství. Jestli je možné zamilovat se do kamarádky a začít s ní chodit. Kamarád se prej jednou do kamarádky zamiloval. Objev ne. Prohlásil, že by s kamarádkou chodit nezačal, protože kdyby se pak rozešli, tak nejenže by přišel o přítelkyni, ale i o kamarádku a to že nechce. No, a mám po ptákách, protože jsem kamarádka. Přijde mi v tomhle hodně pesimistický. Jako kdyby předpokládal, že rozchod musí vždycky přijít. Jak kdyby nevěřil, že mu to nikdy s nikým nevyjde. Je fakt, že se prej zamiloval asi 2x a vždycky se s ním rozešla ta holka, ale tak to ještě přece neznamená, že to tak musí být vždycky, ne? Stejně tak co se dětí týče. Myslí hlavně na to, že by se mohlo narodit postižené dítě atd, atd... On si vytváří snad ještě větší strašáky než já!

Po večeři jsme šli ještě do kina na Američana. Byl to film o ničem. Fakt mě to nebavilo a nudila jsem se. Čekala jsem od toho úplně něco jiného, nějakou akci. Kluci na to měli stejný názor jako já. Jediné, co se jim líbilo, byla milostná scéna. Od té doby mi říkají, že jsem je vzala na porno, takže se jim sobota moc líbila.  Oni pak ještě pokračovali na nějakou akci a já jela domu. Všichni jsme si ten den docela pochvalovali, byla pohoda, nikdo neprudil. Fakt jsem si to užila. Teď plánujeme toho Silvestra, v lednu pojedeme na nákupy do Drážďan a taky začínáme plánovat dovolenou u moře. To všechno už teda s Prudilkou, ale kdyby nejela, tak by to asi nikomu nevadilo. Když jsme se loučili, tak jsem jim řekla, že se teda uvidíme asi až na Silvestra a Objevovi se to nějak nelíbilo a že prej bysme mohli naplánovat něco dřív, třeba hned teď na sobotu. Nevím, co si o tom mám myslet - určitě mu celý den taky přišel fajn. Ale je mu se mnou fajn jako s kamarádkou nebo se mu líbim víc?

Když budu chtít, tak třeba nějaké ty náznaky toho, že se mu líbím najdu. Když se ale postavím nohama na zem a budu poslouchat to, co říká, tak si myslím, že mě fakt bere jako kamarádku. Za prvé - nechtěl by začít chodit s kamarádkou. Za druhé - v autě cestou z Ikei prohlásil, že je to fajn být sám. On ani nikoho nehledá, jemu to vyhovuje tak, jak to je. A mě ne. A zase se začínám zamotávat do něčeho, co možná ani nemá cenu. Jasně, asi by stálo za to dát mu najevo, že se mi líbí. No... marně se o to snažím, ale prostě to neumím. A nejsem taková, že bych ho rovnou někam pozvala, jak mi radí některé moje kamarádky. Tak třeba na Silvestra mi to půjde o něco líp? Hlavně ale zase dělám to, že se upínám na něj a nikdo jiný pro mě neexistuje. Zase si zavírám všechny ostatní možnosti potkat někoho jiného. Proč tohle dělám pořád dokola??? Mám strach změnit v tomhle směru svoje chování. Už jenom to, že jsem se odhodlala k nějaké změně, mě znervózňuje a zase se mi blbě spí. Nejradši bych jenom mávla nějakým kouzelným proutkem a všechno by bylo vyřešené a já bych se chovala jinak. Škoda, že to nejde. Nebo je to dobře, protože si toho člověk potom víc váží?

Včerejšek byl taky docela fajn, dopoledne jsem uklízela a pak jsem vyrazila do posilky. Během uklízení jsem se zase rozčílila, protože bratr si myslí, že jednou za týden umyje nádobí, vynese odpadky a já se z toho pou a vyžehlím mu tu hromadu prádla, kterým mě neustále zásobuje? Nemám na to čas prostě. Znervózňuje mě to, že on si tam vodí návštěvu (svojí přítelkyni) a JÁ nemám v bytě pořádně uklizeno. Je to jeho návštěva, tak ať uklidí on, ne? On si ale uklidí akorát v pokoji, umyje nádobí a tim to pro něj hasne. Nehledě na to, že jeho přítelkyně mě zahlcuje mailama. No jo, když jsem pořádně neodpovídala na facebooku, protože tam přes den vůbec nejsem, tak si od bráchy zjistila mail a začala mě otravovat přes mail. A úplně mě odrovnala dneska, když mi napsala, že mám být příjemnější, že vždycky když píšu, tak má strach, že jsem naštvaná. Čím to asi bude... Bratr mě vytočil ještě večer. Psal, jestli by u nás mohli dneska přespat. On ale píše jenom když něco potřebuje. Když někdo potřebuje něco od něj, tak neodpovídá, nezvedá telefony... tak jsem neodpověděla. Za hodinu mi přišla smska: Haloooo. To už jsem spala. Odpověděla jsem až dneska ráno. Ať si zvyká a ví, jaký to je. No, a ještě mě vytočila kamarádka. Hodně dlouho jsme se neviděly. Ona si totiž našla nového přítele, takže už na mě nemá čas, protože když se s ní chci sejít, tak to musí prodiskutovat s Míšou, takže se prostě nevídáme, protože je zřejmě pořád s Míšou. Naposledy jsme se viděly, když měla s Míšou problémy. To jsem jí byla dobrá. Domluvily jsme se, že zajdeme včera na kafčo a že se jí ozvu, až budu vyjíždět z posilky. Tak jsem jí volala, psala... a nic. Až když jsem minula zastávku, kde bych normálně vystupovala, když jedu domů, mi přišla smska, že se omlouvá, ale že to nestíhá, protože nějak neplánovaně skončili s Míšou v posteli. Koukala jsem na to jak blázen! Chápu, je zamilovaná, jsou spolu pár měsíců. Ale ona s ním bude od nového roku bydlet, skoro každý den jsou spolu a tím pádem spolu můžou spát kdykoli se jim zachce. My se máme po x měsících sejít a ona s ním zrovna neplánovaně skončí v posteli? *sok* No, to mě teda fakt vytočilo. Až s ním někdy zase bude mít problémy, tak doufám, že se bude obracet na někoho jiného, ne na mě.

No, a jedna pozitivní věc nakonec. Dneska jsme v práci (!!!!) hráli Aktivity. A já jsem byla ve vítězném týmu a vyhráli jsme 2x vařené koleno v jedné restauraci.  A ještě nám všem dneska přišly belgické pralinky od generálního ředitele. Hm, tak myslím, že ani prase v žitě se nemá tak jako já v týhle práci.