AŤ SE DĚJE COKOLIV, JDI STÁLE VPŘED. NA VZDÁVÁNÍ SE JE VŽDYCKY ČAS.

empress: Do prčic, ty se máš, že už máš ten večírek za sebou. Já tam jdu za chvíli a tak strašně se mi tam nechce, že se asi brzo rozbrečim. Celej tejden chodim do práce a nechci se koukat na kolegy ještě i v pátek večer. Možná si řeknete "ale pro jednou..." - NE! Pro mě to není pro jednou. Nechci jim darovat jedinej páteční večer. Fakt jsem tak vzteklá, že snad vyjdu před dům a zlomím si nohu na náledí, abych tam nemusela! Těšim se akorát na to jídlo. Ale sere mě, že tam jdou všichni jenom chlastat a myslej si, jaký nejsou machři. Jakmile to začne bejt ožralý, ráda bych se dostala pryč.