rubriky:

přihlášení

návštěvní kniha

odkazy:

archiv článků:

Středa 05-01-2011

pise.cz/FCKeditor2/editor/images/smiley/msn/regular_smile.gif"> Já už se na Objeva tak strašně těšííííím! Ale teda musím se přiznat, že mi teď od neděle nebylo úplně nejlíp. Sednul na mě příšerný strach. Z toho, že mě třeba stejně pořád bere jako kamarádku a najde si někoho jiného. Nevím, proč, ale pořád se mi vyplavují vzpomínky na bývalého. Kreténa. Když jsem s ním chodila, tak jsem měla taky strach, že někoho má. A taky měl. Podváděl mě skoro celou dobu, co jsme spolu byli. Krom toho mám strach z toho, že to nevyjde. Ale i z toho, že to vyjde. Doteď jsem to měla tak, že když se mi někdo líbil, tak jsem si asi někde v podvědomí přála, aby to nevyšlo a já mohla být dál v klídku sama a jet si ve svých vyjetých kolejích. Pak to samozřejmě nevyšlo a já jsem byla na jednu stranu zklamaná, ale spíš jsem cítila úlevu, že zůstalo všechno při starém. A to už teď nechci. Ale je to fakt hodně těžký vystoupit z toho zaběhlého chování. Nicméně snažím se a snad mi to přinese nějaké ovoce (=Objeva).  Hlavně ale u všech, co se mi líbili dřív, jsem cítila, že tam je něco špatně.... něco, co mi vadí. U Objeva to nemám, i když jsem se ze začátku snažila něco takového najít. S ním si prostě rozumím a je mi s ním fajn. A tak se na sobě snažím pracovat a vědomě to nebojkotovat. Snažím se překonat ty strachy a neříkat si, že by bylo lepší, kdyby to nevyšlo. Sice mám chvílema pocit, že musím utéct a přestat se s ním bavit, protože to prostě nezvládnu překonat a bude pro mě jednodušší být sama a smutná. Ale když tenhle problém nepřekonám, tak se bude objevovat celý život. Tak je asi lepší mu čelit a překonat ho.

Napadlo mě, jak to všechno hezky jde tak, jak má. Ať to bylo co se práce týče nebo teď co se Objeva týče. Když se to v práci začalo všechno hroutit, tak mi napsali z HR z firmy, kde teď jsem, že otvírají novou pozici a jestli bych neměla zájem. Kývla jsem a jsem tady. Rozhodla jsem se řešit problémy se vztahama a hned se objevil někdo, na kom si můžu zkoušet své pokroky. Prostě všechno je tak, jak má být. Asi opravdu jenom stačí uvolnit se a on ten život člověku přinese přesně to, co potřebuje. Nepřestává mě to překvapovat....

Takže nový rok začal výborně. A teď v lednu mě hned čeká velká změna. Příští víkend se stěhuje brácha a já budu poprvé v životě bydlet úplně sama. Hrozně se na to těším, budu mít svůj klídek, budu uklízet bordel jenom po sobě. Ale taky mi asi bude smutno, protože jsem byla zvyklá s někým bydlet. No, jsem na to zvědavá, jak to budu zvládat....

Dneska to v tý práci vůbec neutíká. Už aby byl večer.... nebo spíš už aby byla sobota.

Zpět na hlavní stranu blogu